přírodní památka "RAŠELINA"

• byla zřízena v roce 1994 •

• převážně rašelinná louka (u st. hranice s Polskem asi 2 km jihovýchodně od obce Borová) •

• představuje zbytek odvodněním a rekultivacemi zaniklého komplexu podhorských luk •

Geologické a přírodní poměry

     Geologický podklad tvoří ve východní části fylity a metadroby novoměstské skupiny, v západní části permské sedimenty. V půdním pokryvu převažuje organozem glejová s glejem organozemním.

Vegetace a flóra

     Lokalita představuje mozaiku různých společenstev podmáčených (převážně rašelinných) luk, porostů křovitých vrb a dalších dřevin. Nejnápadnější jsou společenstva pcháčových luk s pcháčem potočním a místy hojným upolínem nejvyšším. Z dalších významných druhů rostou na louce např. prstnatec májový, suchopýr úzkolistý, suchopýr širolistý, svízel severní, kuklík potoční, prvosenka vyšší, bledule jarní, kozlík dvoudomý, kýchavice bílá Lobelova, všivec lesní a jiné.

Fauna

     Lokalita nebyla zoologicky podrobněji prozkoumána. Z plazů je zde hojná ještěrka živorodá, objevuje se i zmije obecná a slepýš křehký. Žije tu i čolek horský. Z ptačích druhů bylo prokázáno hnízdění křepelky polní, pěnice černohlavé, pěnice slavíkové, pěnice hnědokřídlé, budníčka většího, ťuhýka obecného, skřivana polního, lindušky lesní a strnada obecného. Z dalších druhů ptáků se vyskytuje např. budníček menší, linduška luční, pěnice pokřovní, stehlík obecný, bramborníček hnědý a řada dalších.

Další zajímavosti

     Ještě koncem 60. let 20. století byla lokalita součástí rozsáhlejšího komplexu tzv. borovských luk s pramennými vývěry. Po odvodnění a rekultivacích se z nich zachovalo jen torzo. I západní polovina přírodní památky byla v roce 1978 postižena melioračními pracemi, které však byly na zásah orgánů ochrany přírody zastaveny a nebyly dokončeny v projektovaném rozsahu. Dodnes je na pohled patrný rozdíl mezi východní (odvodněním nezasaženou) a západní částí přírodní památky.