Z kroniky obce

1954-1960

1954

Jarní práce zpožděné, následkem stálých dešťů. Jinak probíhal rok dosti normálně. Podzim byl slunný a teplý, takže zemědělci dřív vybrali brambory a pak seli ozimy.

1956

Za účelem, aby v centru obce bylo dostatečné množství vody pro případ požáru, byla na potoce u čp. 60 zřízena nádrž vody. Jest postavena celá z betonu a vyžádala si nákladu 5.600 Kč. Kolové stříkačky nahradily motorové.

1957

Zima r. 1956-7 byla mírná, sněhu velmi málo. Bez rukavic se chodilo od Vánoc až do jara. Autobus jezdil přes celou zimu zcela pravidelně a trať Nový Hrádek – Náchod neměla nejmenších nesnází. Na jižní Moravě se selo již začátkem února, v Čechách v polovině února, a zde v horách ke konci března a začátkem dubna.

Dne 19. března 1957 asi ve 3 hodiny odpoledne, proběhla krajem prudká vichřice. Trvala jen několik minut. Kamenný kříž u lípy „Trhovky“ byl povalen. U Trunečků čp. 4 strhla vichřice z jedné strany půl střechy i s krovy. Ve školní budově a na kapli jsou strženy tašky ze střech, a odneseny na kilometr cesty směrem k polským hranicím. Na školní budově oprava střechy si vyžádala 2.600 Kčs a uhradila je Státní pojišťovna v Náchodě. Rovněž i manželé Trunečkovi obdrželi náhradu od této pojišťovny.

V druhé polovici května 1957 bylo zvlášť chladno a proudil zmrzlý východní vítr. V noci do rána bylo mnohdy 3-4 stupně mrazu. Na stojaté vodě se tvořil led. Kde byly brambory vyřádkované, nať od mrazu zčernala.

V dubnu 1957 blížila se k nám Arend-Rolandova kometa. Byla viditelná kolem 20. dubna, těsně nad obzorem, směrem severozápadním (vlevo od Krkonoš). Blížila se každým dnem k naší zemi a vždy poněkud výše nad obzorem. Měla dlouhý světelný ohon do červena zbarvený. Nejkrásnější pohled na ní byl 27. dubna. Byla již výše nad obzorem. Naposledy byla viděna ve směru těsně nad Hronovem dne 1. května o půlnoci. Následující dny viděna již nebyla.

Dne 11. února 1957 v ranních hodinách se objevila polární záře nad oblastí severních Čech. Počala o půl třetí hodině a končila o páté. Byla hodně rudá a čím výše, měnila se v růžovou barvu. Podle novinářských zpráv, nejlepší byla na Liberecku. U nás měla krásný vzhled na úseku od Hronova k Levínu.

Dne 25. července 1957 byla postižena naše obec silnou povodní. Cesty byly vesměs potrhané tak, že místy nebylo možno přejeti. – Vody bylo tolik, že ani jeden můstek neb most nestačil pojmouti vodu, a místy přes můstek hnala voda ¾ m nad něho. Bylo mnoho nánosů po celé obci.

Dávky a poplatky ze zvířat: dávky neboli skočné se platívají: z krávy 29.50 Kčs, z kozy 7 Kčs, z prasnice 37.50 Kčs a sice na půl roku.  Poplatky se vybírají jednou za rok v druhé polovici roku. Vybírají se z krávy 5 Kčs, z kozy a prasete 2.50 Kčs a z koně 8 Kčs. Poplatky ze psů 20 Kčs ročně ve vsi a na samotách 10 Kčs.

Prodejní ceny spotřebitelům: oves 300 Kčs za 100 kg, brambory 60 Kčs za 100 kg, vejce 1 Kčs za kus, mléko 1.80 Kč až 2 Kčs za litr, maso hovězí 24 Kčs za 1 kg, maso vepřové – bůček 20 Kčs, kýta 31 Kčs, kotleta 28 Kčs, krkovička 26 Kčs za kg.

Sociální postavení zemědělce: Život zemědělce v posledních letech byl velmi svízelný a těžký. Každoroční kontigenty, nařízená plocha osevu a sadby, plánované stavy dobytka, malé a drahé příděly strojených hnojiv a hlavně malé výkupní ceny zemědělských produktů, měla za následek, že láska k zemědělství ochabla. Byly případy, že děti se raději zřekli právo dědičné na rodinnou usedlost a odešli do průmyslu. Bylo t.č. u nás přes 20 ha opuštěné půdy, na kterých nikdo nehospodařil. Tato půda byla zase předělována ostatním zemědělcům, neboť dle nařízení nesměla se neobdělaná půda v obci nacházet. Tím vzniklo zemědělcům další zatížení.  Poněvadž výnos z půdy neposkytoval zemědělcům náležitou obživu a jiným dalším povinnostem, byli zemědělci nuceni přes zimu si vyhledati další mimořádný příjem. Obyčejně se zapojili do práce v průmyslu v Náchodě. Muselo býti k tomu zvláštní povolení. Mnohdy to šlo těžko a za určitých podmínek. Takto získaným výdělkem, mohl si již zemědělec uhraditi daně a veškeré poplatky, ošacení rodiny a opravu nářadí a úhradu různých investic, což mu výnos ze zemědělství nedalo.

Bylo založeno JZD.

1958

Jaro r. 1958 opožděné, měsíc květen teplý, takže porost již dohoněn. Senoseč počala dříve než jiná léta. Začátkem června začaly deště a trvaly několik týdnů. Senoseč tak opožděna.

První televizi v obci měl Školník Jan, truhlář čp. 47, instalována dne 28. března 1958.

Počet obyvatel k 4. dubnu 1958: 186 mužského pohlaví, 202 ženského

Na podzim r. 1958 byla vysázena nová cesta ke hřbitovu stromky. Byly to vesměs javory, jen něco málo líp. Na počet jich je 96 a pochází ze Žehušic v českomoravské vysočině. Jeden stromek stál 11,- Kčs.

1959

Zima byla velmi mírná, takřka beze sněhu. Jaro přišlo brzy, počalo se seti 25. března 1959, jež počalo JZD nejprve setím ovsa. Měsíc červen byl chaldný, nejchladnější za 190 let jak píší časopisy. I v nížinách klesl sloupec teploměru na 1 stupeň. Mnohde ve vyšších polohách naměřili 3,5 až 11 st. pod nulou. Ve vyšších horách se chumelilo a výška sněhové pokrývky dosahovala 15, 20 až 58 cm. I u nás byl tento měsíc hodně studený.

Krajský národní výbor v Hradci Králové provedl zkoušku vody v Borové a zjistil: Voda u čp. 78, 64 a v salaši je bezvadná a použitelná k pití. Voda ve škole je závadná a před použitím musí býti převařená.

1960

Jaro bylo suché. Podzim více mokrý a teplý, což bylo velmi výhodné pro zdejší JZD, neboť mohli dobře sklíditi brambory, řepu a len. Umrzlo ponejprv 13. prosince 1960.

Tohoto roku pečení chleba jednotlivými osobami a malými pekárnami nebylo dovolováno. Tímto zákazem zdejší pekař Josef Balcar přestal péci chleba pro místní občanstvo a chléb i bílé pečivo se dováželo z velkopekárny v Náchodě. Tímto rokem také všechna odvětví živnostníků a řemeslníků soukromé likvidována.